Ze života matky

Novoroční přání Co bych vám popřála jako kojící matka tří dětí do nového roku? 1) spánek 2) někoho, kdo vám zdarma pohlídá děti minimálně 10 km daleko od vás (aby nenašly tak snadno cestu zpět) kdykoli si řeknete 3) klidné, tiché děti, které si samy hlídají své povinnosti, s radostí vám pomáhají a vůbec se mezi sebou nehádají a neperou 4) spánek 5) levnou a precizní uklízečku a kuchařku 6) jednou týdně masáž od rajcovního maséra 7) hodně spánku 8) zhubnutí libovolného množství kilogramů bez nutnosti přestat jíst sladké a pít víno nebo pivo 9) alespoň jednou v týdnu romantickou večeři s vaší drahou polovičkou - bez dětí 10) abyste při kopání na zahradě narazili na poklad z 12. století 11) úžasnou dovolenou ve vaší vysněné destinaci - bez roušek 12) spoustu ničím nerušeného a hlavně nepřerušovaného spánku Je pravda, že jsem přání sepsala pod vlivem nealkoholického piva a poněkud jsem se  zasnila... Takže následuje soupis přání pro realisty: 1) o 5 minut delší spánek 2) jakékoli hlídá...

Těhotenský kalendář 1. týden - jedeme na návštěvu k našim a táta se mě ptá, kdy to čekáme. Naštve mě to. Jak může vědět, že nám prasknul před pár dny kondom? Navíc to ještě nic neznamená. Taková drzost. Bude mi 40, tak se mi zkrátka začíná dělat kolem břicha pneumatika! Postěžuju si mámě, která mi řekne, že kromě zadku a stehen vypadám na 40 docela dobře. Díky, mami. 2. týden - musím myslet na to, co mi řekl táta. To snad není možný! 3. týden - pojedeme na dovolenou. Balím si mimo jiné hygienické pomůcky a flašku dobrého rumu s colou. Mě žádné těhotenství nemůže zaskočit, protože neexistuje. 4. týden - začínám se pozorovat, jestli neucítím v podbřišku nějaké divné pohyby a někdy se mi zdá, že je opravdu cítím. Ale to je jenom psychický. 5. týden - začínají mě bolet prsa, ale to nic neznamená. Trochu tloustnu, to bude tím. V Itálii je to super, na koronu jsou připravení a mají tu skvělé a levné víno! 6. týden - posledních pár koupacích dnů než "to" dostanu. Nebo jsem to měla u...

Mámou ve 40! Kamarádky v mém věku mi postupně sdělují, jak uvažují nad rozvodem, jak se rozvádějí, případně jak má jejich manžel milenku. Mám pocit, že pořídit si třetí dítě 10 let po tom prvním a 6,5 roku po druhém, ale stále s prvním manželem do tohoto světa jaksi nezapadá. Stále zvažuji, jestli je to vhodné a hlavně, jestli se mi to celé nezdá.  Dala jsem tomu tedy čas. Jako zpětně si myslím, že jsem tomu dala až zbytečně moc času, protože genetický test dopadl sice blbě, ale následné krevní testy vyloučili jakoukoli genetickou poruchu. Takže alibi neklaplo podle mých představ.  Pro souhrn vám přednesu fáze, když skoro ve 40 a se dvěma dětmi na krku zjistíte, že jste asi v tom: 1) Fáze potlačení myšlenky - ne, je to blbost, jednou se nic nemohlo stát, spousta párů se snaží o děti i roky! Vlastně si ani nejsem jistá, jestli to opravdu proběhlo tak, že to vůbec hrozí. Kašlu na to a nebudu na to vůbec myslet. Tato fáze je doplněná o lehce zvýšené pití alkoholu. 2) Fáze odmítnu...

Mámou ve 40? To vám takhle praskne kondom a vám je hned jasné, že je to průšvih. Co teď? Ale tak třeba se nic nestane. Jednou. To bude v pohodě. Tuto historku možná mnozí znáte z vlastní zkušenosti. Když vám bylo třeba 16. Ve 39 tohle trochu nečekáte. A protože i první dvě děti máme z takového podobného "jednou", moc šancí že v tom nejsem jsem tomu nedávala. S vidinou rizikových prvních tří měsíců jsem to ale neřešila a snažila jsem sama sebe přesvědčit o tom, že nejsem těhotná, ale v začínajícím přechodu. Odjeli jsme na corona dovolenou, já se sadou hygienických pomůcek (protože v Itálii jsou brutálně drahé), nešetřila jsem se, chodili jsme ve strašných vedrech na procházky po vyprahlých památkách a každý večer, když jsme dali večer děti spát, jsme s mužem ochutnávali místní výborná vína za více než příznivé ceny. Blížila se půlka dovolené, ale hygienické pomůcky zůstávaly stále v tašce a mě začalo být pomalu jasné, že to je průšvih.  Po návratu jsem se hned objednala k dokt...

Nový rok Tak nám začal nový rok 2021. Konečně! Po tom dlouhém, divném covidovém roce 2020! Všichni jsme se těšili na tento zlomový okamžik... abychom zjistili, že se žádný zlomový okamžik nekoná. Děti jsou stále protivné, hádají se a nudí, nikdo za vás neuklidí ani nevyžehlí, dokonce ani jídlo se samo neuvaří. A jako bonus je tu při zavřených školách opět home office. A internetový signál pro online výuku libovolného počtu dětí a zároveň práci se taky sám nevylepšil. Všem se nám ale myslím dost změnily priority, proto i moje přání do nového roku jsou značně odlišná od předchozích. Co si přeju do roku 2021? Jít dětem koupit boty nebo kalhoty když jim zrovna povyroste noha tak, aby si jich mohly v obchodě několik normálně vyzkoušet. Jít na večeři do restaurace, sednout si tam, objednat si jídlo a sníst si ho, zatímco budu okřikovat děti ať nekřičí, neběhají a chovají se slušně. Jít do divadla, do kina nebo na výstavu a ne pořád jenom do lesa, kde potkáváme stovky lidí. A okřikovat ta...

Vánoce 2020 Letošní Vánoce opravdu stály za to. Už den před Štědrým dnem mi nebylo úplně dobře. Byl to ještě ke všemu můj den pracovní, děti doma a můj muž měl dovolenou. Celé odpoledne ale trávil vyzvedáváním cukroví a dárků u prarodičů a dokonce skončil se psem jeho rodičů u veterináře, protože ho den předtím porazilo auto a zašitá noha mu do druhého dne natekla. Z posledních sil jsem připravila vývar na polévku a nakrájela zeleninu na salát. Do noci jsme ještě balili s mužem dárky a pak se je snažili někam schovat, načež jsem upadla do komatu. 24. 12. jsem strávila skoro celý den v posteli s bolavou hlavou a rýmou, abych si na večer pořádně odpočinula. Což by se mi i povedlo, kdyby za mnou neustále nechodily děti. Tatínek totiž dostal za úkol připravit vánočku - nasypat ingredience do domácí pekárny, zapnout čudlík a pak těsto vyndat do formy na vánočku a dát do trouby. Do toho ještě musel dodělat salát - přidat vajíčka a majonézu. A tak neměl dopoledne vůbec čas.   V půl j...

Domácí zvířátka Naše děti se jednoho hezkého dne v karanténě rozhodly začít chovat zvířátka. Zvolily si, pravda, druh ne příliš obvyklý a oblíbený, a to "metra" neboli svinky. Pravda je, že to způsobil zejména posun velkého květináče na zahradě, pod kterým se jim evidentně dobře dařilo. O těchto tvorech se toho v příručkách pro chovatele moc nedočtete a internet je co se chování těchto tvorů týče poměrně skoupý na slovo. Nicméně jsme se dopátrali, že mají rádi tmu a vlhko a žerou zbytky rostlin a živočichů. Vše ostatní jsme se museli naučit pozorováním a metodou pokus - omyl. Jsem ráda, že se s vámi nyní můžu o naše poznatky podělit. Co se týče rychlosti, tak svinky jsou několikanásobně pomalejší než malé děti, kterým nedělalo potíže jich většinu z místa posunutého květináče bez problémů odchytit. Jako chovnou nádobu zvolily velkou zavařovací sklenici, kterou začaly plnit trávou, mechem a zejména květy z ořešáku, kterých jsme zrovna měli plnou zahradu. Tato fáze dět...

Běžný den v karanténě. S dětmi. Díl druhý. V době uzavření škol musím při práci zvládnout kromě vaření i funkci učitelky ve škole, učitelky ve školce, kuchařky a víc než kdy jindy i uklízečky. Je super, že ušetřím denně dvě hodiny času, který trávím na cestě do a z práce. Ty ušetřené dvě hodiny ale nakonec trávím stejně prací kombinovanou s učitelskou profesí.  Upřímně - úplně nechápu ty obdivné komentáře k učitelům. Úkoly do školy každá ze tří učitelek posílá jiným způsobem (mailem, přes "Bakaláře" nebo přes speciální systém na úkoly), jedna v noci, druhá ráno i večer a třetí odpoledne, a navíc v množství, které přesahuje běžně probíranou látku ve škola zhruba 3x. Je mi jasné, že se domluvily a dělají to nám, rodičům, naschvál, jako pomstu za všechna ta léta stížností, kdy pro někoho dávají úkolů moc a pro jiného málo, někdo je považuje za moc laxní a jiní se na ně zlobí, že zvýšili hlas na jejich dítě, když je poslalo do háje (ve vyšších ročnících i do prdele). Učit...

Běžný den v karanténě. S dětmi. Díl první. Tak nejdřív nám zavřou školy, pak obchody a nakonec i hospody. To je pro Čechy dost smrtelná kombinace. Podle mě vláda potřebuje z nějakého záhadného důvodu zaplnit věznice, rozvodové soudy a blázince. Po pár dnech strávených doma se u nás rozvinula chřipka. Můj muž, většinou zavřený v pracovně, hrdinně vzdoroval, zatímco jsem se chrchlající s chrchlajícíma dětma snažila zachovat si zdravý rozum při koloběhu práce, učení Jindry a vymýšlení zábavy pro Valerii, kterou nic nebavilo. Po druhém týdnu, kdy mi šéfová oznámila, že to s naší novou kolegyní psychicky nezvládne, protože je strašně pomalá a dělá spoustu chyb (jako naše Valerie), se k tomu přidal jako bonus zánět oka. To byla posledni kapka a tak jsem si jednou večer po dlouhé době a po dlouhém dni dovolila dát víno s colou, protože se mému muži podařilo koupit ne příliš dobré víno. Bohužel se ten patok nedal pít ani s colou, takže mi můj muž nakonec namíchal do coly rum. Pravda, ...

Má první lekce aqua aerobiku Kamarádka mě pozvala na lekci aqua aerobiku. Po minutě ticha a mém následném hurónském smíchu jsem pochopila, že to myslí vážně. Je po operaci kolene a tohle je jeden z mála způsobů, jak může cvičit. Chápu, že se jí nechtělo jít samotné. Přeci jen všichni víme, jakou má aqua aerobik pověst, všichni jsme se jako mladí puberťáci hopsajícím babkám v bazénu smáli. Vzhledem k tomu, že se svým věkem pomalu začínám přibližovat věku hopsajících babek, zželelo se mi jí a vyrazila jsem s ní. Domluvily jsme se, že tentokrát bude řídit ona, i když mě přesvědčovala, že v noci špatně vidí. Zažily jsme si na úzké silnici díky tomu spoustu adrenalinu. Pokaždé, když jsme potkaly auto, tak jsem hlídala, jestli nezklouzáváme pravou částí auta do příkopu, zatímco kamarádka přibrzdila na 10 km/h a křičela: "To nedáme to nedáme!". Když jsme pak potkaly dodávku, zastavila úplně, zavřely jsme obě oči a křičely: "Neeeeeeee!", čímž jsme se autu bez problémů ...

Novoroční přání Co bych vám tak popřála do nového roku 2020? Tak určitě zdraví. Přeju vám, ať jsou všechny vaše děti zdravé alespoň 3 týdny z měsíce. A když už budou nemocné, tak všechny najednou a ne jedno 14 dnů a pak druhý 14 dnů a pak zase to první 14 dnů... Taky vám přeji hodně štěstí při výchově dětí. Protože i když načtete spoustu článků, poslechnete si rady od několika kamarádek, díváte se na doporučující videa, stejně to nikdy u vás doma nevypadá jako v reklamě na kafe, kde všichni rozesmátí sedí vedle sebe na gauči a objímají se, děti se bez řečí obléknou samy podle počasí a všichni jdou nadšeně ven na procházku, svěží vítr jim čechrá vlasy a žena, která si v absolutně čisté kuchyni uvaří kávu se točí nadšeně dokola s plným šálkem a svítivě bílými zuby a pak se všichni nadšeně obejmou. Vypadá to tak, že si chcete udělat kafe, mezitím řešíte kdo první si chtěl hrát s autem na ovládání, děláte holce copánek, honíte syna, ať si udělá úkoly, sednete si na gauč, přiběhne...

Vánoční zádrhely Vždycky, když se blíží nějaká akce, dovolená nebo chce člověk jenom vyhodit odpadky do kontejnerů na tříděný odpad dva bloky od svého bydliště, tak se něco posere. Čím víc se chystáte, připravujete a těšíte, tím horší situace nastane. Proto vždy doufám, že se pokazí něco nejméně důležitého, třeba že si zapomenu doma jenom telefon, když spěcháme na autobus tak nemůžu najít jenom klíče nebo když odjíždíme z dovolené, tak ztratíme v hotelu jenom naše pasy (žádná z těchto situací není smyšlená). Letošní Vánoce jsem poprvé připravovala jako matka dvou dětí zaměstnaná na plný úvazek, čímž došlo k několika nedotaženým situacím. Dárky pro učitelky Na dárky pro učitelky jsem si vzpomněla, když je po dětské besídce ve školce předávali ostatní rodiče. Naštěstí to bylo ve čtvrtek, takže jsem hned večer našla v mé zásobě z kosmetické brigády nevyužité voňavky a děti je donesly v pátek učitelkám. Bohužel dvě Jindrovo učitelky ze školy dárky nedostaly, protože v pátek už neb...

Poznatky z jarních prázdnin na horách Ve čtyřhvězdičkovém hotelu můžou mít špinavé nádobí a děsnou wifi a majitelům to je úplně jedno. V malinkém lyžařském středisku může být skvělá atmosféra, zvlášť v horském bufetu, kde je majitel srdcař (a tak trochu alkoholik). Obě děti (7 a 4 roky) už lyžují líp než já. Největší zranění z hor si vezu já. Uklouzla jsem v hotelu na schodech, takže mám modřinu přes půl zadku. Vidinu, že začnu hubnout nabraná kila z Vánoc mi v půlce února definitivně zkazila objednaná polopenze s jídlem formou bufetu. Už je mi malá i čepice. Největší zážitek z celého týdne mají děti z toho, že sjeli kopec po lesní cestě na plastových lopatách. Na cestě byla ledovka, takže to svištělo fakt rychle, obří kameny, kolem stromy a dřevěné sloupky zábradlí a dojezd byl v totální břečce a louži. Dost se divím, že se cestou rozbila pouze jedna z lopat a žádný z turistů, kteří před námi uskakovali do závějí a které jsme jen omylem nesrazili, na nás nezavolal sociálku....

Vegetariáni Dnešní oběd. Vegetariánský bufet, kde víc jak polovina osazenstva jsou muži. Štíhlí, no spíš hubení, někteří v podstatě až vyzáblí. Z devadesáti procent obrýlení. Pobledlí až zelení. Buď mají dlouhé vlasy nebo je nemají vůbec. No prostě vypadají jako týden po dlouhé a útrpné smrti hladem v jeskyni. Někteří sem přišli dokonce s kamarády! Někteří dokonce sedí bez ostychu před velkou výlohou, takže je každý, kdo jde kolem vidí! Před deseti lety věc nevídaná! Před deseti lety, když chtěl jít muž do vegetariánské restaurace, tak se převlékl za ženu, nebo se schválně kamarádil se ženou, která bydlí nebo pracuje hned vedle takové restaurace, aby měl výmluvu. Před vstupem do restaurace se dlouho rozhlížel, v ruce držel kuchařku Nejlepší steaky, detektivku Masový vrah nebo alespoň knihu O masožravých rostlinách. Když se nikdo nedíval, rychle vběhl dovnitř, ještě rychleji schoval knihu do tašky, celou dobu hleděl stydlivě na podlahu, takže vlastně ani nevěděl, co si nandavá a k...

Proč nejet do Panamy Každá země má svoje pro a proti, tak vám teď napíšu, proč do Panamy nejezdit: Je tam děsný vedro a dusno. Pořád. I v noci. No, na horách je to v noci trochu lepší. Všude je hmyz - mravenci, švábi, housenky, pavouci, komáři a štípací mušky. Neuniknete. Žádnej repelent nezabral - zkoušeli jsme čtyři různé. A to jsou některý druhy hmyzu poměrně nebezpečný - když se dotknete jedný housenky, tak vás to bude strašně štípat, ale další vám může způsobit ochrnutí. A když vás štípne pavouk, tak může bejt i po vás. A vy nevíte, kterej hmyz je ten nebezpečnej! Jeden druh mravenců se jmenuje "fire ants" a to pojmenování není jen tak. A to ještě ten hmyz přenáší lahůdkový nemoci - horečku dengue, malárii a podobně. Pořád se něčím mažete a stříkáte. Zejména krémem na opalování (pokud je zataženo a vykašlete se na to, jako poprvé my, tak pak už na to nikdy nezapomenete) a repelentama, který zaberou na jednu breberku z deseti a i tak se to vyplatí. Pokud jste ...

Poznámky z Panamy Takže vážení, Panama je země zaslíbená a teď vám napíšu proč: Je tu pohodové tempo žití a pohybu. Při průměrné teplotě 30°C a vlhkosti 80% to ani jinak nejde. Když jsem se snažila rychlou chůzí dojít před autobus, abych zjistila kam jede, tak mě zastavil děda gestem ať zpomalim. A pak mi přes několik dalších lidí zjistil, odkud nám jede bus. S tím souvisí: všichni jsou milí a snaží se pomoct, když se zeptáte. V metru, které postavili za 4 roky a má 14 stanic a 14 km, je telefonní signál. Ano, ta čísla jsou dobře. A vsadila bych se, že je tam i internet. A jezdí se za 8 Kč jedna jízda. A stálo v přepočtu 40 miliard Kč. A teď si vygooglete trasu D v Praze. Příroda je nádherná. I když podstatnou část pralesa vykáceli. Fauna i flóra je úžasná, nedokážu si představit, že je u nás turista nadšenej z toho, že potká divoký prase nebo kosa. Zatímco lenochod nebo tukan... Pokud jste nekuřáci, tak budete spokojení. Od roku 2008 se tu nedá kouřit skoro nikde, všude ...

Dětské lásky Jednou si takhle jedeme autem na výlet, když tu náhle Valerie vážně pronese: "Já miluju tři kluky." Ptám se, koho. "Malýho Péťu (ve školce mají tři, tak jeden z nich je "malej"), Ondru a Matěje. To nevim, koho si vyberu." Polylo mě horko. Abyste pochopili, představím vám tyto tři ženichy: Malý Péťa Toho mi během několika hovorů představila paní učitelka ve školce: "Oni si tak na sebe s Valinkou zbyli. Pořád choděj spolu, jsou jako manželé. Oni mají oba takovej svůj svět. Já je musim pořád popohánět. Vždycky jsou někde poslední." Dva bloumalové, kteří vedou společnou domácnost? Tady si myslim, že by ke svatbě ani nedošlo. Valerie by jistě vyprávěla o krásných šatech, které bude mít. Pak by si během jednoho dne byla schopná vyzkoušet maximálně jedny, víc by nestihla. Úplně je vidim, jak vedle sebe sedí a Valerie pořád něco povídá, hodinu se převlékají do pyžam nebo jdou koupit chleba, což jim zabere zhruba 4 hodiny. Ondra ...

Písně z mládí Rozhodla jsem se děti trochu hudebně vzdělat, a tak jsem jim vyhledala kvalitní písně od kvalitních kapel z mého dospívání a mládí. Ovšem při bližším poslechu textů jsem si řekla, že ještě pár let s hudební osvětou počkám: "...Penerský dezert je sladší, než taštička vod Meka ty sráči..." "Nasrat, nasrat, nikam nepudu Nasrat, nasrat, já válčit nebudu" "Dneska velkou žízeň mám, dneska velkou žízeň mám vracím se v pohodě, to jo, nejlíp je v hospodě..." "Polibte mi prdel se svou svatostí  na všechno já seru  s největší radostí" "...di do vole prdele, Emile, starej sráči..." "Z prdele klika, z prdele klika, z prdele klika... zprdele klika!..." "Víno nalila do sklenice, vzala do ruky bič a trefila mě přímo do sanice a popadla tyč a mlátila mě hlava nehlava, mlátila mě nehlava hlava no to je zábava..." "...jó, holandská krása, tam mě to kurva baví a pořád...

Opraváři Protože se nám už rok a půl sype popel z (plynového) kotle a já už rok prudím, konečně můj muž zavolal opraváře. Poté, co jsem mu řekla, že z kotle lítají žhavé jiskry a při sprchování musíme větrat, jinak je v koupelně děsný smrad. Před příjezdem pana opraváře jsem k údivu mého muže vyklidila z koupelny i ručníky a zubní kartáčky a samozřejmě jsem trochu poklidila, zejména v koupelně a na záchodě (kdyby se pánovi "chtělo"), aby si nemyslel, že jde k nějakejm sockám. A to se opravdu vyplatilo. Pan opravář vypadal rozumně. Samozřejmě se nezul a rohožka-nerohožka vešel dovnitř. Jako pokaždé lituji, že máme koupelnu úplně v opačném rohu bytu než vchodové dveře, takže se nám prošel přes obývák, kuchyni a chodbičku v botách s traktorovou podrážkou.  Hned při vstupu do koupelny zahlásil klasicky: "No já bych vám doporučil novej kotel, každopádně." Pak se z koupelny ozývalo bouchání, rachtání, brumlání, nesouhlasné mručení, povzdechy, no prostě ...

10 důvodů proč mít děti 1) Nikdy už se nebudete nudit. Ani ve dne, ani v noci, ani na dovolené. 2) Naučíte se trpělivosti, schopnosti vyjednávat a pěkně nahlas křičet. 3) Už nikdy nezaspíte. Ani kdybyste moc a moc chtěli. 4) Váš život bude plný překvapení. A někdy dokonce i příjemných. 5) Naučíte se bravurně a hbitě improvizovat, protože nikdy nebude nic podle plánu. 6) Konečně najdete parťáka na blbnutí. V horším případě najde parťáka na blbnutí váš partner a vy se můžete těšit na infarktové stavy. 7) Je v pohodě, že jste přibrala, protože jste "po dětech". 8) Můžete si je odepsat z daní. 9) Konečně se vás přestanou ptát, kdy už budete mít děti. 10) Jsou to vaši miláčkové. Opakujte si to pořád dokola, až vám shodí notebook ze stolku, poškrábou novou kuchyňskou linku nebo poblijou záda.