Mámou ve 40!

Kamarádky v mém věku mi postupně sdělují, jak uvažují nad rozvodem, jak se rozvádějí, případně jak má jejich manžel milenku. Mám pocit, že pořídit si třetí dítě 10 let po tom prvním a 6,5 roku po druhém, ale stále s prvním manželem do tohoto světa jaksi nezapadá. Stále zvažuji, jestli je to vhodné a hlavně, jestli se mi to celé nezdá. 

Dala jsem tomu tedy čas. Jako zpětně si myslím, že jsem tomu dala až zbytečně moc času, protože genetický test dopadl sice blbě, ale následné krevní testy vyloučili jakoukoli genetickou poruchu. Takže alibi neklaplo podle mých představ. 

Pro souhrn vám přednesu fáze, když skoro ve 40 a se dvěma dětmi na krku zjistíte, že jste asi v tom:

1) Fáze potlačení myšlenky - ne, je to blbost, jednou se nic nemohlo stát, spousta párů se snaží o děti i roky! Vlastně si ani nejsem jistá, jestli to opravdu proběhlo tak, že to vůbec hrozí. Kašlu na to a nebudu na to vůbec myslet. Tato fáze je doplněná o lehce zvýšené pití alkoholu.

2) Fáze odmítnutí - ne, to v žádném případě, jsem stará, mám práci, která mě baví, děti jsou téměř samostatné, hlídací babičky už jsou moc staré, to nedonosím, to je omyl a vůbec, na zdraví! Tato fáze je doplněná o vydatné pití alkoholu.

3) Fáze "já chudák" - je to v prdeli, jsem určitě v tom, ve 40 mít dítě nemůžu! Šéfová mě zabije! Takže příští rok žádná dovolená! Komu jsem co udělala, to si nezasloužím, takovou zkoušku osudu! Tato fáze je doplněná o vydatné pití alkoholu.

4) Fáze smíření - no tak jsem v tom. Bezva. Kam to dítě doma dáme? Nemáme nikde místo. Achjo, znova do školky, znova všechny očkování, prohlídky, nemoci, nevyspání, noční přebalování, kojení a uspávání, to bude fakt vopruz! Přemýšlení o tom, zda je vhodné pokračovat ve vydatném pití alkoholu.

5) Fáze zodpovědnosti - tak jo, budu se teda chovat jako těhotná. Žádný alkohol, začnu se trochu šetřit, musím to konečně oznámit v práci, protože první tři měsíce a genetické testy, které dopadly dobře mám za sebou. Musím zjistit, co mi zbylo za malé oblečky, začnu se pomalu poohlížet po kočárku, postýlce, sepsat si seznam co potřebujeme. Tentokrát to nebudu s oblečkama a vybavením přehánět!

6) Fáze deprese - šéfová už to ví. Je natěšenější než já. Určitě je v tom i jistá dávka zlomyslnosti. Pracuji z domu, do toho mám jako bonus doma děti na online výuce a mám vyhlídku dalších tří let, které budu trávit vydatně doma. Mám děsnou chuť se ožrat.

Jak tohle asi dopadne?

Předchozí část si můžete přečíst zde.