Teambuilding
Dnes jsme se vrátili z krátkého jednodenního a jednonočního teambuildingu.

Vyrazili jsme v pondělí ráno, v 7.30 byl sraz na Černém Mostě. Díky obří koloně jsem dorazila samozřejmě jako poslední, v 8 hodin. Vyčítavý pohled řidiče, kterého jsem viděla poprvé v životě mi napověděl, že se mám raději rychle přesunout do auta a nezkoušet se ani zmiňovat o návštěvě toalety. Naštěstí nás vezl celkem 4 ženy, takže přestávka na čůrání nakonec proběhla a zachránila mě od trapné nehody.

Po zhruba 3 hodinách jsme dorazili na místo. Poslední hodinu jsme jeli serpentýnami a kolegyně sedící vedle mě se začala nejprve držet za břicho a pak i za pusu. Bylo to vcelku napínavé, protože se netroufla zeptat, zda bychom nemohli na chvilku udělat pauzu. Ale dopadlo to naštěstí dobře a snídaně zůstala tam, kde měla.

Krásný a moderní 4 hvězdičkový hotel s balkónky a výhledem do lesa. A hned naproti Chata Marcelka, kde jsme byly ubytované, protože na nás v hotelu nezbylo místo. Dostaly jsme každá vstupní kartičku. Ani jedna nefungovala. Po třetí návštěvě hotelové recepce, se nervózní recepční, která před sebou měla frontu hostů, ujišťovala, zda otevíráme opravdu ty správné dveře a nakonec nám slíbila poslat technika. Ten nám opravdu pomohl. Jen co se objevil ve dveřích hotelu, kartičky nám začaly fungovat.

Po dobrém obědě a úvodním krátkém proslovu jsme se rozdělili do skupin a šli plnit nabízené aktivity. Vybraly jsme si s kolegyněmi sjezd na koloběžkách, kreslení komiksu a degustaci.

Až vám někdo bude nabízet SJEZD na koloběžkách, nechte si nejprve trasu ukázat na turistické mapě. Navnadili nás popisem aktivity - vyvezeme vás i koloběžky nahoru lanovkou a pak pojedete dolů. Ve skutečnosti nám po vyvezení lanovkou předali helmy a koloběžky, ukázali na cestu vedoucí do kopce a ponechali nás osudu. Říkaly jsme si, že vyjedeme ten malý kopeček, budeme úplně nahoře jak nejvíc to jde, a za obzorem bude ten sešup dolů a plánovaný sjezd. To jsme si ale říkaly ještě další hodinu, kdy jsme stále šlapaly ve sluneční výhni s koloběžkami v podstatě celou dobu do kopce. Následoval ovšem opravdu super sjezd, který trval asi 20 minut, abychom skončily zhruba kilometr pod hotelem. Následoval tedy opět výšlap s koloběžkami do prudkého kopce k dolní stanici lanovky, kde jsme úplně vyřízené odevzdaly koloběžky.

Na kreslení komiksu jsme sice dorazily později, ale razítko do letáčku jsme dostaly. Za tři razítka byl totiž slíben večer koktejl na baru.

Degustace proběhla v rychlém sledu. Byly jsme ve druhé skupince. Třetí skupinka, která degustovala po nás, měla už asi opravdu velmi veselé přednášející, protože ti ochutnávali s námi. Rychlost koštování vzorků byla smrtící a ke konci jsme víno do sebe klopili po prvním doušku jako panáky. Od totálního kolapsu nás zachránilo lehké občerstvení po degustaci.

V hotelu byl bazén, vířivka a saunový svět a to jsem prostě musela vyzkoušet. Tušila jsem, že ráno to asi nezvládnu a proto jsem vyrazila po degustaci. Návštěva páry s plnou hlavou vína byla opravdu zajímavá.

Následovala povinná prezentace výsledků, plánů a povýšených. Bohužel trvala asi hodinu a půl a naše skelné pohledy napovídaly, že večer to bude zajímavé.

Po večeři jsme měly s kolegyněmi ve 21 hodin zamluvený stůl na stolní tenis a od 22 hodin ještě bowling. Aby toho nebylo málo.

Co se týče družení na teambuildingu, tak jsem se družila v podstatě jen v rámci našeho malého týmu, ve 3 ráno, kdy už jsme byly všechny našrot, jsme se pohádaly a šla jsem spát.

Ráno bylo krušné, vzbudila nás v 8 hodin sekačka na trávu. Snídani jsem výrazně omezila a chvíli po desáté jsme vyrazili na tříhodinovou cestu (s malou zajížďkou) zpět do Prahy. Přes noc mi, jako bonus, natekl kotník, kterým jsem nakopla chránič kola na koloběžce.

Potřebovala bych 14ti denní dovolenou all inclusive, abych se trochu vzpamatovala.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu