Přeskočit na hlavní obsah

Přestaňte se bát létat ve 4 krocích


Když se bojíte létat a máte neodbytnou touhu cestovat daleko, není zbytí. Přeci jen cesta do Argentiny na koni zabere dost času a pod vodou se blbě dýchá. Proto jsem začala pátrat po tom, co by mohlo doplnit nebo i nahradit mojí oblíbenou placatku rumu před vstupem na letiště. 

V panice (14 dnů před letem) jsem se rozhodla, že zkusím cokoli.


Co mi nepomohlo:
- rady kamarádů a známých
- modlení
- kamínek pro štěstí
- přečtený článek na internetu o spadlém letadle


Co jsem nechtěla zkoušet:
- léčitelé a věštci
- ožírat se do bezvědomí každý den
- jít na lobotomii
- zrušit letenky


Co mi pomohlo:
- pořešit si před odletem nejdůležitější věci, například napsat závěť a dopisy na rozloučenou.
- připravit se na smrt - uvědomit si, že když bude letadlo padat, tak stejně nic neovlivním a nemá cenu se kvůli tomu stresovat.
- kupodivu homeopatika. Jako placebo na mě prostě fungují. Jsem po nich mírně oblblá, je mi celkem dost věcí jedno a přihloupě se usmívám. Taky se po nich dobře spí.
- smíření se smrtí - jednou jsem si koupila letenku, vlezla do letadla a až letadlo spadne (a bude náhoda, když zrovna nespadne), tak jsem měla prostě smůlu. Jednou to přijít muselo. Jen si vždycky usilovně přeju, ať je to až cestou z dovolené.


U tohoto článku očekávám konečně zahájení diskuze. Třeba někoho bude zajímat, jaká homeopatika jsem použila.... :-)


První díl zde.
Druhý díl zde.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Strach z létání
Někteří lidé létají rádi. Užívají si výšku a podle mě i adrenalin z očekávání, kdy letadlo spadne. Dokonce jsou i lidé, kteří si dobrovolně dělají pilotní průkaz! Já k nim ale nepatřím.
Mám panickou hrůzu z létání v čemkoli. Moje láska k cestování a velikost naší planety mě ovšem občas donutí do letadla sednout. Odmítám lítat na dovolenou kratší než 14 dní, protože se moje psychika potřebuje před dalším letem zregenerovat a připravit na další trauma. Týden před plánovaným letem skoro nespím a nejím a na letiště se odvážím vstoupit jen po vypité placatce rumu. Sebemenší zachvění letadla mi způsobuje infarktové stavy, zatínám nehty do područek sedadla a modlím se k čemukoli. Dřív jsem navíc drtila ruku svému muži. S příchodem dětí se ale situace změnila. Nechci na ně přenášet svoje děsy. I když jim asi přijde divné, proč maminka s nastartováním motorů letadla zezelená, přestane mluvit a na rozličné dotazy (například "Na co je ten čudlík?") odpovídá jen "Hm…
Rady, jak se nebát létat letadlem

Když někomu řeknete, že se bojíte lítat letadlem, rozdělí se ostatní lidé na dva tábory. 
První vám budou říkat: "Vždyť to nic není!" "Je to bezpečnější než jezdit autem!" "Je to bezvadný koukat na svět z výšky!" "Je to super, protože to ušetří spoustu času!" "Jen se uvolni a užívej si to." "Prosim tě!" (následují zvednuté oči v sloup) "To si zvykneš."
Pro první skupinu mám tento vzkaz: Mám z lítání hrůzu a celou dobu vím, že letadlo spadne. Jen není úplně jasný, kdy přesně. Mám závrať. NIKDY!!! si na to nezvyknu a už vůbec si nebudu lítání užívat, ani kdyby mě nadopovali drogama a do letadla odnesli v komatu nebo mě přepravovali letadlem zpopelněnou. Až budete bezmocně v panice padat v letadle několik (desítek) vteřin k zemi, tak si vzpomeňte, jak je to bezpečnější než jezdit autem.
Druzí vám budou říkat: "No ty vole já se divim, že vůbec někam letíš!" "Já nikam nelítá…
Krásné a klidné vánoce
U nás začali tím, že se Valerie vztekala, že nechce vstávat z postele. Když jsme jí řekli, ať si teda ještě leží, tak se pro změnu vztekala, že už nechce ležet. Dále se vztekala u oblékání (na její "TY mi pomůžeš s oblíkanim!" se jí nedostalo odezvy).
Při snídani Valerie rozlila čaj po celém stole.
Dopoledne byla v plánu jízda do centra, děti půjdou s babičkou do divadýlka a já na pravidelný sraz s divadelníkama v 11.00 u Orloje. Při oblékání bund se děti rozčilovaly a fňukaly, že jim nejdou zapnout bundy.
U Orloje jsem čekala jen já, naštěstí mě prozřetelnost varovala a já ukecala Michala, ať jede se mnou, tak jsme šli nakonec spolu na svařáka a punč.
Děti šly s babičkou po divadle na výstavu betlémů, Jindra nedával pozor a spadl z lavičky, opět si narazil záda. Zatím ale prý ho to bolí jen když skáče, tak uvidíme.
Cestou domů (v půl druhé) fňukání ve vlaku, že mají hlad (snědli kolem poledne každý obloženou housku a banán).
Doma opět vztekání Valerie…