Ze života matky

Auto Dnešní článek musím doplnit fotografiemi, abyste mi uvěřili, že si nevymýšlím. Včera jsem opravdu nutně potřebovala auto. Jakmile se můj muž dozvěděl, že má přijet hlídat děti moje mamka, rozhodl se odjet na večerní lyžování. Mým autem. Nechal mi tu ale k dispozici svojí vytůněnou limuzínu z roku 1996, která v zatáčkách a při přejetí sebemenší nerovnosti podezřele vrže a škroupe a čekám, která součástka kdy upadne. Dostala jsem tyto pokyny aneb návody k obsluze: "Já ti nainstaluju do telefonu rozmrazovač, haha. Pak ale musíš vytáhnout z kufru kabel." - v překladu: nainstaluju ti do telefonu aplikaci na vzdálené zapnutí zásuvky, do které je zapojeno topení, které vyhřeje auto. Odmítla jsem vytahovat kabely z kufru, takže mi muž tuto vychytávku odpojil, čehož jsem pak litovala. Do limuzíny totiž někudy teče (určitě podlahou prorezlou na několika místech skrz na skrz a také zpuchřelým těsněním) a tak se auto zamlžuje. Takže když mrzne, tak musíte odškrabávat okn...

Co z nich vyroste? Pokud máte pocit, že to s celou civilizací jde z kopce a lidi jsou psycho, vzpomeňte si, co do nás od malička valili. Pohádky. No ano. Jen namátkově: 1) O červené Karkulce - malá holčička nese sama dárečky přes les k babičce, cestou jí pozoruje úchylnej vlk, kterej obě sežere (vcelku). Kolemjdoucí myslivec rozřízne nožem spícímu vlkovi břicho (aniž by se vlk probudil), vyskočí živá babička i holčička. Do vlka zašijí kameny a vlk ve stylu "a všechno dobře dopadne" dopadne na dno studny, kde se utopí. Tato pohádka nás učí, abychom brutálně zmasakrovali všechny, kteří nám ublíží. 2) Perníková chaloupka - rodiče se rozhodnou zbavit dětí tím, že je zavedou do lesa a tam je nechají (protože jsou chudí a nemají co jíst). Děti najdou v lese chaloupku, kde babě kradou ze střechy perník. Ta je asi dost mrštná, protože je obě chytí a zavře. Děti babu strčí do (evidentně obří) pece a nechají jí shořet. Najednou trefí domů, kde je chudí a vyhladovělí rodiče rá...

Dámské večery Každý den si říkám, že dnes už půjdu ale opravdu brzy spát (ne jako vždycky ve čtvrt na dvanáct v noci), abych dětem druhý den intelektuálně stačila a neploužila se jako mátoha. Večer jsou děti v postýlkách a po osmé si pouštíme film. Děti průběžně vylejzají z pokojíků se vyčůrat, napít, pomazlit nebo že zapomněli úkol do školy, přičemž se snažíme zastavit film tak, aby nebyla vidět milostná scéna, rozstřílená střeva nebo mimozemská příšera s ošklivě rozevřenou tlamou. Proto taky film nedokoukáme v půl desáte, ale v půl jedenácté. Můj muž si dojde na záchod, vyčistí si zuby a jde spát. My, ženy, to ale máme poněkud složitější. Před odchodem do postele totiž například: 1) seberu drobky z gauče a vyhodím pytlík od brambůrků a prázdnou láhev od vína 2) posbírám sem a tam zapomenuté nádobí, dám ho do myčky a tu pak nastavím na noční mytí 3) když už jsem v kuchyni, utřu kuchyňskou linku a zaliju kytku na lednici 4) dojdu si na záchod 5) když už jsem na záchod...