
Malinová zavařenina Malinovou zavařeninu už nikdy, NIKDY, ale OPRAVDU NIKDY nedělám! Báječný nápad ozvláštnit spižní skříň a vánoční cukroví malinovou marmeládou se změnil v podstatě v boj o život. Přijedu na samosběr malin. Naštěstí už nebylo takový vedro jako předešlý den, jenom 26 stupňů Celsia. Dokonce občas přeběhl přes oblohu i mráček a tak jsem se za dvě hodiny sbírání stihla jen drobně opotit. Při placení nasbíraných malin mi oznámil jakýsi studentík za kasou, že jestli chci maliny na marmeládu, tak si je můžu, za stejnou cenu jako jsem je dvě hodiny v potu tváře sbírala, zakoupit i u nich, protože jim je z obchodu vrátili lehce pomačkané a tedy připravené na zpracování. Měla jsem sto chutí přeskočit stolek a omlátit mu váhu o hlavu. Místo toho jsem mu se skřípěním zubů poděkovala a nasupeně odkráčela do auta. Po příjezdu domů jsem maliny propláchla, dala do hrnce a začala zahušťovat želírovacím cukrem. Nepřečetla jsem si ovšem na krabici tučně zvýrazněné písmo, kter...